Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okruh kolem Sassolunga (foto + info)

15. 12. 2016 17:12:17
Vyhlášený pěší okruh kolem hory Sassolungo/Langkofel, ale hlavně pestrá trasa nabízející opravdu strhující horské scenerie. Fotky, mapy a tipy pro každého.

Pokud se sem vydáte, vřele doporučuji vyhnout se letním víkendům a srpnu, neboť asi 11 km dlouhá trasa je velmi oblíbená, a tedy frekventovaná. Cestou s vysokou pravděpodobností narazíte na souvislé vrstvy mokrého sněhu a pohyblivou suť, které vás zpomalí. Přestože okruh není nijak dramaticky náročný, zvláště zjednodušíte-li si ho lanovkou do Forcella Sassolungo, počítejte raději se šesti hodinami (včetně zastávek na občerstvení v horských boudách a kochání se okolní přírodou).

article_photo (MM)

Jako východisko skvěle poslouží známý průsmyk Sella (Passo Sella) mezi masivy Sassolungo a Gruppo di Sella, snadno dosažitelný po silnici SS-242 spojující Canazei (Val di Fassa) s Passo Gardena (Val Gardena). Na dosah je i Passo Pordoi (silnice SR-48, "Die Große Dolomitenstraße"), ale také Campitello di Fassa, z něhož do Passo Sella jezdí velkokapacitní kabinová lanovka Col Rodela. Z Val Gardena (St.Ulrich a okolí) sem v létě zajíždí ještě autobus (orientační jízdní řád zde).

Sassolungo/Langkofel - turistická mapaSassolungo/Langkofel - turistická mapa (Tabacco 06)

Parkoviště u Rif.Passo Sella/Sellajoch Haus ve výšce 2.180 m n.m. je placené. Hned vedle něj nelze přehlédnout dolní stanici lanovky "Cabinovia Forcella Sassolungo", jejíž bílé kabinky pro dvě osoby vás bez námahy dovezou k boudě Toniho Demetze (Rif.Toni Demetz/T.Demetz Hütte) v úzké rozsedlině mezi vrcholky masivu. V provozu bývá od poslední třetiny června do konce září (v roce 2016 např. od 18.6. do 2.10.).

Ve Forcella del Sassolungo se dlouho drží sníhVe Forcella del Sassolungo se dlouho drží sníh (MM)

Pokud se raději vydáte pěšky, čeká vás poměrně náročný a příkrý výstup kamenitým terénem a sutí (link) do výšky 2.685 m n.m. po stezce č,525 (asi čtyřicet minut).

Skály v okolí Rif.Toni Demetz se už dlouhá desetiletí těší velké oblibě u horolezců. A také pro ně byla tahle bouda roku 1954 postavena, byť původně jen jako přístřeší pro šest osob. Impulzem k jejímu vybudování byla událost z 17.8.1952, kdy při jedné z častých letních bouří zasáhl blesk ve stěně Sassolunga tříčlennou skupinu vedenou Toni Demetzem, dvacetietým synem horského vůdce Giovanniho Demetze ze St.Christiny.

Výhled z Forcella del Sassolungo směrem na Seiser AlmVýhled z Forcella del Sassolungo směrem na Seiser Alm (MM)

Giovanni alias Giuani se tehdy ihned vydal na pomoc, ovšem mezi zhroucenými těly našel jen jediného dosud dýchajícího člena výpravy. Naložil si ho tedy na záda a slezl s ním dolů do údolí. Pak teprve se se skupinou záchranářů vrátil vyprostit zbylé dva mrtvé horolezce, jednímž z nich byl i jeho syn Toni.

Zdrcený Giuani dlouze přemýšlel, jak omezit riziko, že se podobná situace bude opakovat. Nakonec se rozhodl vybudovat vysoko ve skalách útulek pro osoby, které se díky náhlým změnám počasí ocitnou v nouzi. Po několika měsících jednání s úřady dostal od italské vlády povolení a dal se do namáhavého díla. Teprve po r.1960, kdy se podařilo zřídit lanovku do Forcella Sassolungo, boudu zvětšil na stávající kapacitu (27 lůžek). Giuani zemřel. r.1994 ve věku 91 let.

article_photo (MM)

Ale vraťme se zpět k popisu trasy.

Těsné sedlo (Forcella Sassolungo, 2 685 m n.m.), v němž se nachází nevelká bouda Toniho Demetze, je krátké a velmi záhy se poměrně ostře láme do ledovcového karu (Langkofel Kar/ Dantersasc). Stezka č.525 prudce klesá pohyblivou sutí mezi balvany. Severozápadním směrem orientované úzké údolí úspěšně stíní štíty okolních třítisícovek, takže se tu dlouho drží vrstva rozměklého sněhu. Tomu je samozřejmě třeba se při sestupu přizpůsobit.

Vzhůru dolů! .... sněhem a sutí stezkou č.525Vzhůru dolů! .... sněhem a sutí stezkou č.525 (MM)Příkrý sestup sutí a sněhem, zpětný záběr ze dna karuPříkrý sestup sutí a sněhem, zpětný záběr ze dna karu (MM)Sutí dolů stezkou 525 sestupuje spousta lidí, počáteční úsek je plný nepříliš stabilních balvanůSutí dolů stezkou 525 sestupuje spousta lidí, počáteční úsek je plný nepříliš stabilních balvanů (MM)Cesta sněhem v dolní části klesání do karuCesta sněhem v dolní části klesání do karu (MM)

Jak už jsem uvedla, trasa je hodně frekventovaná, v sezóně na ní potkáte osoby všech věkových kategorií včetně padajících a láteřících svátečních výletníků, tudíž zde můžete narazit i na vyslovenou zácpu, která vás znatelně zdrží. Budiž útěchou, že nejprudší úsek klesání není nijak dlouhý. Někteří se ho pokušejí zdolat i klouzáním po botách nebo zadku (což nedoporučuji), pochopitelně v místech, kde je sněhová pokrývka souvislá.

Skupina balvanů na dně Langkofel Karu (Dantersasc)Skupina balvanů na dně Langkofel Karu (Dantersasc) (MM)

Dantersasc (Langkofel Kar) obklopený špičatými věžemi okouzlí svou bezútěšností, kolem jen příkré skalní stěny, zřícené balvany, suť a šum vodopádu ukrytého kdesi v útrobách masivu. Vidět tohle místo za trochu námahy rozhodně stojí, ovšem raději za pěkného počasí.

Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nicméně právě v horách se se zprávami o něm setkáváme až příliš často. A neumírají jen horolezci, lyžaři a neopatrní turisté. 9.ledna1995 se pod Sassolungem, v těsném skalnatém úžlabí Langkofel Kar / Dantersasc, zřítil vrtulník startující tehdy ze základny v St.Christině. Vyhlídkový let společnosti Elistar, slibující patnáctiminutový nevšední zážitek, skončil smrtí pěti pasažérů včetně pilota Franca Pagana. Květinami ověnčený balvan s malou pamětní destičkou a nápisem "L'amore sospira, l'apertura del cielo, ecco, Franco, ritorna il tuo volo, per sempre. Gennaio 1995" připomínající tuto tragickou událost nemůžete na trase minout (podrobné informace v odkazu).

Rovinka na dně Langkofel KarRovinka na dně Langkofel Kar (MM)Opouštíme Langkofel KarOpouštíme Langkofel Kar (MM)Pohled zpět, dominují Cinque Dita (Pět Prstů)Pohled zpět, dominují Cinque Dita (Pět Prstů) (MM)

Stezka č.525 v těchto místech chvíli pokračuje téměř po rovině, posléze však levotočivým obloukem klesá k Rif. Vicenza (Langkofelhütte/ Dantersasc). Bouda nacházející se na skalním stupni v nadmořské výšce 2 253 m byla postavena německo-rakouským klubem horolezců DÖAV už roku 1903. Smlouvou uzavřenou v Saint Germain dne 10.9.1919 však připadlo celé Jižní Tyrolsko i s Rif.Vicenza a jejím okolím Itálii. Po druhé světové válce budovu opravil italský Club Alpino Italiano, který tuto horskou chatu provozuje dosud. Otevřeno mají od června do října a mohou ubytovat až 69 osob. Obsluha je vlídná a hbitá, ovšem zájemců o občerstvení přicházívá opravdu hodně, takže jsme se raději rozdělili s tím, že někteří zamířili s objednávkou rovnou k barovému pultu, přičemž ostatní se jali číhat na uvolněná místa k posezení na terase. Zásobování chaty probíhá také takhle: (video FB).

Bouda Vicenza/Dantersasc/Langkofelhütte na dohledBouda Vicenza/Dantersasc/Langkofelhütte na dohled (MM)Značená pěšina č.526 pod boudou Vicenza vede po vrstevnici, trávou a okrajem řídkého lesaZnačená pěšina č.526 pod boudou Vicenza vede po vrstevnici, trávou a okrajem řídkého lesa (MM)

Chodníček pod boudou Vicenza/ Langkofelhütte/ Dantersasc sice opět překonává strmé klesání, je však přiměřeně široký a dobře schůdný. Ještě před tím, než se začíná pořádně klikatit, jsme z něj ovšem odbočili vpravo, po značené pěšině č.526. Ta krátce za rozcestím (2 085 m n.m.) pokračuje dál na sever téměř po vrstevnici a nabízí půvabný výhled na Alpe di Siussi, nahlodaný masiv Schlern/Sciliar, část Catinaccia známou jako Denti di Terra Rossa a kvetoucí louky Seiser Alm. Při troše štěstí tu můžete mezi kamením u cesty najít drůzy krystalů růžového dolomitu. Zhruba po kilometru pohodlné chůze následuje krátké stoupání k rozcestníku (2 114 m n.m.), kde se trasa dělí na 526, 526A a 526B (ZDE - odkaz na leteckou mapu).

Vlevo Denti di Terrarossa (Catinaccio), vpravo sciliar/SchlernVlevo Denti di Terrarossa (Catinaccio), vpravo sciliar/Schlern (MM)Výhled na Seiser Alm a Schlern (Alpe di Siussi, Sciliar)Výhled na Seiser Alm a Schlern (Alpe di Siussi, Sciliar) (MM)

Značka 526B se odklání od hory a směřuje k salaši Malga Cason. Zvolíte-li značení 526A, půjdete dál kamenným mořem, sutí a přes sněhové jazyky v tak těsné blízkosti skal Sassolunga, že se ho místy budete přímo dotýkat. Znalci doporučují pokračovat raději lépe schůdnou, a tedy bezpečnější značenou cestičkou č.526, klesající od rozcestníku dolů zeleným porostem. Protože se rádi řídíme heslem "Hlavně neztrácet výšku!", vyrazili jsme po značce č.526A, takže následující popis se bude týkat právě jí.

Stoupající pěšina č.526, ve skutečnosti ovšem nevypadá nijak dramatickyStoupající pěšina č.526, ve skutečnosti ovšem nevypadá nijak dramaticky (MM)Alpské máky kvetoucí v sutiAlpské máky kvetoucí v suti (MM)Výhled ze stezky č.526A přes kamenné moře, v pozadí Geisler/Le OdleVýhled ze stezky č.526A přes kamenné moře, v pozadí Geisler/Le Odle (MM)

Počáteční úsek č.526A mě nadchl, protože vede malým, ale divokým kamenným mořem.Pokračování sutí také nemělo chybu, zejména díky skvělým výhledům na Val Gardena, půvabné špičky skupin Geisler / Le Odle, Puez a Cir nad Passo Gardena. Humor mě krátce přešel u rozsáhlého sněhového splazu, po jehož velmi kluzkém povrchu se vydali jen skalní. Raději jsem ho pracně obešla spodem, což mi mj.umožnilo natočit některé zdařilé výkony odvážlivců. Hůlky pro nordic walking jsou zde výhodou. Rozsah úseku trvale pokrytého rozměklým sněhem se během roku mění, někdy vede stezka po něm, jindy ho z různé vzdálenosti míjí. Pokud zde seběhnete sutí na dobře viditelný paralení chodník č. 526 vedoucí do Passo Sella taktéž kolem Sassolunga, jen o něco málo níže, uděláte jedině dobře. Navazující úsek stezky č.526A už stejně žádná nepřekonatelná pozitiva nenabízí.

Pěšina 526A vedoucí do kamenného mořePěšina 526A vedoucí do kamenného moře (MM)Stezka č.526A vedoucí kamenným mořem pod SassolungemStezka č.526A vedoucí kamenným mořem pod Sassolungem (MM)

Krátké video: https://youtu.be/jMhxfyt-ZI4 (přechod sněhového splazu, 25s)

Přesun sněhovým jazykem na stezce 526A pod SassolungemPřesun sněhovým jazykem na stezce 526A pod Sassolungem (MM)

Po absolvování radovánek na sněhu jsme se vydali dál stezkou 526A velmi důvěrně se tulící k několik set metrů vysokým srázům Sassolunga. Rychle se zužuje a překonává různé drobné lapálie, jako krátký průlez pod zříceným skalním blokem, přechod po úzké lavici nad srázem, nebo třeba slalom mezi kapkami a čůrky vody stékajícími z převisu, apod... Parvděpodobně nedávno spadané kameny kolem ní mě nenaplňovaly žádným nadšením, nicméně další během našeho pochodu gravitaci statečně odolaly, takže jsme zbývající kilometr k boudě E.Comiciho zdolali beze ztrát. A to i přesto, že jsme se nakonec od značené stezky zcela odchýlili a k restauraci vystoupali "bezva zkratkou" vedoucí poněkud nepřehledným terénem kolem jakéhosi potůčku. Nebyli jsme ovšem ani zdaleka sami, pěšinka se zřejmě těší značné oblibě (viz link)...

Výhled ze stezky č.526A, zleva doprava: Seceda, Fermeda, Sass Rigais, Furcheta, vpředu Monte Stevia, úplně vpravo nahoře PuezVýhled ze stezky č.526A, zleva doprava: Seceda, Fermeda, Sass Rigais, Furcheta, vpředu Monte Stevia, úplně vpravo nahoře Puez (MM)Masiv Sella od Rif.E.ComiciMasiv Sella od Rif.E.Comici (MM)

Horská chata Emilia Comiciho (2 154 m n.m.) už svou polohou vysloveně láká k zastavení, neboť asi 3 km vzdálený kompaktní masiv Gruppo di Sella máte odsud náhle jako na dlani. Postavena byla r.1955, tedy 15 let po tragické smrti horolezce, objevitele řady lezeckých cest, držitele zlaté medaile za zdolání severní stěny Langkofelu, horského vůdce a lamače dívčích srdcí Emilia Comiciho (nar. 1901 v Terstu). Kdo má chuť posedět venku, může si vybrat mezi levnější nabídkou kiosku a oddělenou dražší venkovní zahrádkou s obsluhou. Hostům jsou k dispozici také rozměrné molitanové podložky a klasická skládací křesílka, majitel boudy pamatuje i na cyklisty, jimž u ní zřídil samoobslužné servisní stanoviště (biker's service point - foto v odkazu). Děti se mohou vyřádit na dlouhatánské skluzavce, na kterou bezpečně vylezou po čtyřech velmi nakloněnou "cvičnou horolezeckou stěnou". WC najdete v suterénu budovy.

Výhled do Passo GardenaVýhled do Passo Gardena (MM)Horské štíty kolem průsmyku GardenaHorské štíty kolem průsmyku Gardena (MM)Na stezce mezi Rif.E.Comici a skalním městem Citta del SassolungoNa stezce mezi Rif.E.Comici a skalním městem Citta del Sassolungo (MM)

Zbývající necelé tři kilometry do cíle v Passo Sella snadno dojdete velmi pohodlnou a širokou cestou č.526. Ta zpočátku mírně klesá, aby pak opět zvolna vystoupala horní částí kamenného moře Citta del Sassolungo k parkoviši u hotelu Rif.Passo Sella v nadmořské výšce 2 180 m. Asi v polovině, tedy ještě před začátkem stoupání, se od ní odděluje značená, ale neočíslovaná pěšina klikatící se níže položenou částí Citta del Sassolungo. Více o něm najdete ZDE (odkaz).

Pěšinka k Citta del Sassolungo, v pozadí špička MarmoladyPěšinka k Citta del Sassolungo, v pozadí špička Marmolady (MM)

Říká se, že Sassolungo nese jméno obra, který tu prý kdysi žil, a za četné krádeže, k nimž se nechtěl přiznat, byl mocným čarodějem proklet a propadl se do země. Zkamenělá ruka, kterou kradl, však zůstala navždy trčet nad údolím jako memento. Skála se jmenuje Cinque Dita (Pět Prstů) a najdete ji přímo mezi dvěma hlavními částmi masivu, nad boudou Toniho Demetze, u níž okruh kolem Sassolunga začínal.

Sassolungo, uprostřed skála Cinque Dita připomínající zkamenělou ruku obra, dole mezi stromy kamenné moře Citta dei SassiSassolungo, uprostřed skála Cinque Dita připomínající zkamenělou ruku obra, dole mezi stromy kamenné moře Citta dei Sassi (MM)

Ekvivalenty místních názvů:

Sassolungo = Sasso Lungo = Sasslonch = Langkofel; Sassopiatto = Sasso Piatto = Sasplat = Plattkofel; Passo Sella = Jëuf de Sela = Sellajoch; Alpe di Siusi = Mont de Sëus = Seiser Alm; Sciliar = Schlern; Catinaccio = Rosengarten; Gherdeina = Gardena; Passo Gardena = Jëuf de Frea = Grödner Joch; Geisler = Le Odle

Dantersasc se ladinsky jmenuje jak bouda Vicenza (Rifugio Vicenza = Langkofelhütte), tak ledovcový kar Langkofel Kar. Znamená to zřejmě "Uvnitř skal" (danter, it. dentro).

Gruppo di SellaGruppo di Sella (MM)

V okolí najdete:

Skalní město pod Sassolungem , Cesta Friedricha Augusta, Z Canazei do Passo Pordoi, Sass Pordoi, Seceda a Fermeda

Další tipy: Průvodce českého gaučového povaleče po Dolomitech

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Martina Moudrá | čtvrtek 15.12.2016 17:12 | karma článku: 31.43 | přečteno: 771x

Další články blogera

Martina Moudrá

Alpe Lusia, Dolomity

Pár fotek, mapek a praktických informací, které by se mohly hodit těm, kdo se v létě chystají navštívit Dolomity ve Val di Fassa nebo Val di Fiemme.

10.2.2017 v 12:34 | Karma článku: 29.77 | Přečteno: 569 | Diskuse

Martina Moudrá

Za bronzovým orlem a ještě dál

Tip na pohodovou vycházku po úpatí masivu Catinaccio (Rosengarten) v Dolomitech, přímo nad průsmykem Carezza (Passo Carezza, Karerpass). FOTKY, MAPY, popis cesty. Další kapitola "Průvodce gaučového povaleče po Dolomitech"

31.1.2017 v 20:20 | Karma článku: 31.06 | Přečteno: 589 | Diskuse

Martina Moudrá

Jinovatka (fotoblog)

Pár fotek detailů s křehkými bílými jehličkami jinovatky z jednoho městského lesoparku, kam právě na Nový rok kromě zimy dorazil i neznámý malý návštěvník (viz poslední obrázek).

2.1.2017 v 22:55 | Karma článku: 32.21 | Přečteno: 710 | Diskuse

Martina Moudrá

Sojka zblízka (nenáročný fotoblog)

Vydáte-li se na procházku k Luhačovické přehradě, nejspíš ji potkáte také. A kdyby se snad schovávala ve větvích okolních stromů, stačí z kapsy vytáhnout rohlík.....

22.12.2016 v 16:12 | Karma článku: 32.37 | Přečteno: 864 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Lucie Plicová

Via ferrata "Pastýřská stěna" v srdci Děčína

Když vyrazíte z centra Prahy na severozápad a ujedete zhruba 100 km, tak se ocitnete na rušné ulici v centru Děčína a přímo před jedinou českou ferratou postavenou v centru města. Ŕíká se jí "Pastýřská stěna"

21.2.2017 v 10:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Klára Tůmová

Odkrývání

To bílé, co napadalo, letos výjimečně vydrželo déle, než několik málo dní. Ale i tak nastává čas loučení příliš brzy... (Známá místa 100x jinak podesáté.)

21.2.2017 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jiří Stratil

Vesmír se nerozpíná, ale roste

Jedním ze základních projevů a předpokladů existence a vývoje živých organismů je to, že rozvíjejí a zmnožují svoji biologickou hmotu, neboli že rostou.

21.2.2017 v 8:34 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 199 | Diskuse

Lucie Plicová

Mamutí můstek K 185 v Harrachově

"Průměrní lídři zvedají laťku sobě. Dobří lídři zvedají laťku druhým. Nejlepší lídři inspirují druhé, aby si zvedali svou laťku sami." Orrin Woorward

20.2.2017 v 14:02 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 329 | Diskuse

Jaromír Šiša

Z Ještědu stále do kopce. Až na Hlubokou.

No tak dobře, nejdříve je třeba z Ještědu sjet, ale potom do jižních Čech už skoro stále vzhůru, zvláště pak od Mělníka proti proudu Vltavy. Divný je pouze to, že jsem nastoupal víc než sjel.

20.2.2017 v 13:13 | Karma článku: 33.62 | Přečteno: 747 | Diskuse
Počet článků 146 Celková karma 31.37 Průměrná čtenost 1604


Nejsem ničím zajímavá, ale okolní svět zajímavý je. Objevuji v něm dávno objevené - stejně tak, jako mnozí přede mnou i po mně.

A protože je svět příliš velký na to, aby ho člověk dokázal poznat úplně celý, chci se pokusit alespoň orientačně prozkoumat oblast známou jako italské Dolomity.
Co tam zjistím, to předám dál - třeba se informace budou někomu hodit.
Jelikož se domnívám, že jedna fotografie prozradí víc než spousta slov, najdete v mých článcích více obrázků než textu. Viz PRŮVODCE ČESKÉHO GAUČOVÉHO POVALEČE PO DOLOMITECH



Používám Panasonic Lumix GH3 a GH1 (plus sadu objektivů v rozsahu 7mm - 400 mm)

 

Kontakt: moudramartina@gmail.com

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.