Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okruh kolem Sassolunga (foto + info)

15. 12. 2016 17:12:17
Vyhlášený pěší okruh kolem hory Sassolungo/Langkofel, ale hlavně pestrá trasa nabízející opravdu strhující horské scenerie. Fotky, mapy a tipy pro každého.

Pokud se sem vydáte, vřele doporučuji vyhnout se letním víkendům a srpnu, neboť asi 11 km dlouhá trasa je velmi oblíbená, a tedy frekventovaná. Cestou s vysokou pravděpodobností narazíte na souvislé vrstvy mokrého sněhu a pohyblivou suť, které vás zpomalí. Přestože okruh není nijak dramaticky náročný, zvláště zjednodušíte-li si ho lanovkou do Forcella Sassolungo, počítejte raději se šesti hodinami (včetně zastávek na občerstvení v horských boudách a kochání se okolní přírodou).

article_photo (MM)

Jako východisko skvěle poslouží známý průsmyk Sella (Passo Sella) mezi masivy Sassolungo a Gruppo di Sella, snadno dosažitelný po silnici SS-242 spojující Canazei (Val di Fassa) s Passo Gardena (Val Gardena). Na dosah je i Passo Pordoi (silnice SR-48, "Die Große Dolomitenstraße"), ale také Campitello di Fassa, z něhož do Passo Sella jezdí velkokapacitní kabinová lanovka Col Rodela. Z Val Gardena (St.Ulrich a okolí) sem v létě zajíždí ještě autobus (orientační jízdní řád zde).

Sassolungo/Langkofel - turistická mapaSassolungo/Langkofel - turistická mapa (Tabacco 06)

Parkoviště u Rif.Passo Sella/Sellajoch Haus ve výšce 2.180 m n.m. je placené. Hned vedle něj nelze přehlédnout dolní stanici lanovky "Cabinovia Forcella Sassolungo", jejíž bílé kabinky pro dvě osoby vás bez námahy dovezou k boudě Toniho Demetze (Rif.Toni Demetz/T.Demetz Hütte) v úzké rozsedlině mezi vrcholky masivu. V provozu bývá od poslední třetiny června do konce září (v roce 2016 např. od 18.6. do 2.10.).

Ve Forcella del Sassolungo se dlouho drží sníhVe Forcella del Sassolungo se dlouho drží sníh (MM)

Pokud se raději vydáte pěšky, čeká vás poměrně náročný a příkrý výstup kamenitým terénem a sutí (link) do výšky 2.685 m n.m. po stezce č,525 (asi čtyřicet minut).

Skály v okolí Rif.Toni Demetz se už dlouhá desetiletí těší velké oblibě u horolezců. A také pro ně byla tahle bouda roku 1954 postavena, byť původně jen jako přístřeší pro šest osob. Impulzem k jejímu vybudování byla událost z 17.8.1952, kdy při jedné z častých letních bouří zasáhl blesk ve stěně Sassolunga tříčlennou skupinu vedenou Toni Demetzem, dvacetietým synem horského vůdce Giovanniho Demetze ze St.Christiny.

Výhled z Forcella del Sassolungo směrem na Seiser AlmVýhled z Forcella del Sassolungo směrem na Seiser Alm (MM)

Giovanni alias Giuani se tehdy ihned vydal na pomoc, ovšem mezi zhroucenými těly našel jen jediného dosud dýchajícího člena výpravy. Naložil si ho tedy na záda a slezl s ním dolů do údolí. Pak teprve se se skupinou záchranářů vrátil vyprostit zbylé dva mrtvé horolezce, jednímž z nich byl i jeho syn Toni.

Zdrcený Giuani dlouze přemýšlel, jak omezit riziko, že se podobná situace bude opakovat. Nakonec se rozhodl vybudovat vysoko ve skalách útulek pro osoby, které se díky náhlým změnám počasí ocitnou v nouzi. Po několika měsících jednání s úřady dostal od italské vlády povolení a dal se do namáhavého díla. Teprve po r.1960, kdy se podařilo zřídit lanovku do Forcella Sassolungo, boudu zvětšil na stávající kapacitu (27 lůžek). Giuani zemřel. r.1994 ve věku 91 let.

article_photo (MM)

Ale vraťme se zpět k popisu trasy.

Těsné sedlo (Forcella Sassolungo, 2 685 m n.m.), v němž se nachází nevelká bouda Toniho Demetze, je krátké a velmi záhy se poměrně ostře láme do ledovcového karu (Langkofel Kar/ Dantersasc). Stezka č.525 prudce klesá pohyblivou sutí mezi balvany. Severozápadním směrem orientované úzké údolí úspěšně stíní štíty okolních třítisícovek, takže se tu dlouho drží vrstva rozměklého sněhu. Tomu je samozřejmě třeba se při sestupu přizpůsobit.

Vzhůru dolů! .... sněhem a sutí stezkou č.525Vzhůru dolů! .... sněhem a sutí stezkou č.525 (MM)Příkrý sestup sutí a sněhem, zpětný záběr ze dna karuPříkrý sestup sutí a sněhem, zpětný záběr ze dna karu (MM)Sutí dolů stezkou 525 sestupuje spousta lidí, počáteční úsek je plný nepříliš stabilních balvanůSutí dolů stezkou 525 sestupuje spousta lidí, počáteční úsek je plný nepříliš stabilních balvanů (MM)Cesta sněhem v dolní části klesání do karuCesta sněhem v dolní části klesání do karu (MM)

Jak už jsem uvedla, trasa je hodně frekventovaná, v sezóně na ní potkáte osoby všech věkových kategorií včetně padajících a láteřících svátečních výletníků, tudíž zde můžete narazit i na vyslovenou zácpu, která vás znatelně zdrží. Budiž útěchou, že nejprudší úsek klesání není nijak dlouhý. Někteří se ho pokušejí zdolat i klouzáním po botách nebo zadku (což nedoporučuji), pochopitelně v místech, kde je sněhová pokrývka souvislá.

Skupina balvanů na dně Langkofel Karu (Dantersasc)Skupina balvanů na dně Langkofel Karu (Dantersasc) (MM)

Dantersasc (Langkofel Kar) obklopený špičatými věžemi okouzlí svou bezútěšností, kolem jen příkré skalní stěny, zřícené balvany, suť a šum vodopádu ukrytého kdesi v útrobách masivu. Vidět tohle místo za trochu námahy rozhodně stojí, ovšem raději za pěkného počasí.

Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nicméně právě v horách se se zprávami o něm setkáváme až příliš často. A neumírají jen horolezci, lyžaři a neopatrní turisté. 9.ledna1995 se pod Sassolungem, v těsném skalnatém úžlabí Langkofel Kar / Dantersasc, zřítil vrtulník startující tehdy ze základny v St.Christině. Vyhlídkový let společnosti Elistar, slibující patnáctiminutový nevšední zážitek, skončil smrtí pěti pasažérů včetně pilota Franca Pagana. Květinami ověnčený balvan s malou pamětní destičkou a nápisem "L'amore sospira, l'apertura del cielo, ecco, Franco, ritorna il tuo volo, per sempre. Gennaio 1995" připomínající tuto tragickou událost nemůžete na trase minout (podrobné informace v odkazu).

Rovinka na dně Langkofel KarRovinka na dně Langkofel Kar (MM)Opouštíme Langkofel KarOpouštíme Langkofel Kar (MM)Pohled zpět, dominují Cinque Dita (Pět Prstů)Pohled zpět, dominují Cinque Dita (Pět Prstů) (MM)

Stezka č.525 v těchto místech chvíli pokračuje téměř po rovině, posléze však levotočivým obloukem klesá k Rif. Vicenza (Langkofelhütte/ Dantersasc). Bouda nacházející se na skalním stupni v nadmořské výšce 2 253 m byla postavena německo-rakouským klubem horolezců DÖAV už roku 1903. Smlouvou uzavřenou v Saint Germain dne 10.9.1919 však připadlo celé Jižní Tyrolsko i s Rif.Vicenza a jejím okolím Itálii. Po druhé světové válce budovu opravil italský Club Alpino Italiano, který tuto horskou chatu provozuje dosud. Otevřeno mají od června do října a mohou ubytovat až 69 osob. Obsluha je vlídná a hbitá, ovšem zájemců o občerstvení přicházívá opravdu hodně, takže jsme se raději rozdělili s tím, že někteří zamířili s objednávkou rovnou k barovému pultu, přičemž ostatní se jali číhat na uvolněná místa k posezení na terase. Zásobování chaty probíhá také takhle: (video FB).

Bouda Vicenza/Dantersasc/Langkofelhütte na dohledBouda Vicenza/Dantersasc/Langkofelhütte na dohled (MM)Značená pěšina č.526 pod boudou Vicenza vede po vrstevnici, trávou a okrajem řídkého lesaZnačená pěšina č.526 pod boudou Vicenza vede po vrstevnici, trávou a okrajem řídkého lesa (MM)

Chodníček pod boudou Vicenza/ Langkofelhütte/ Dantersasc sice opět překonává strmé klesání, je však přiměřeně široký a dobře schůdný. Ještě před tím, než se začíná pořádně klikatit, jsme z něj ovšem odbočili vpravo, po značené pěšině č.526. Ta krátce za rozcestím (2 085 m n.m.) pokračuje dál na sever téměř po vrstevnici a nabízí půvabný výhled na Alpe di Siussi, nahlodaný masiv Schlern/Sciliar, část Catinaccia známou jako Denti di Terra Rossa a kvetoucí louky Seiser Alm. Při troše štěstí tu můžete mezi kamením u cesty najít drůzy krystalů růžového dolomitu. Zhruba po kilometru pohodlné chůze následuje krátké stoupání k rozcestníku (2 114 m n.m.), kde se trasa dělí na 526, 526A a 526B (ZDE - odkaz na leteckou mapu).

Vlevo Denti di Terrarossa (Catinaccio), vpravo sciliar/SchlernVlevo Denti di Terrarossa (Catinaccio), vpravo sciliar/Schlern (MM)Výhled na Seiser Alm a Schlern (Alpe di Siussi, Sciliar)Výhled na Seiser Alm a Schlern (Alpe di Siussi, Sciliar) (MM)

Značka 526B se odklání od hory a směřuje k salaši Malga Cason. Zvolíte-li značení 526A, půjdete dál kamenným mořem, sutí a přes sněhové jazyky v tak těsné blízkosti skal Sassolunga, že se ho místy budete přímo dotýkat. Znalci doporučují pokračovat raději lépe schůdnou, a tedy bezpečnější značenou cestičkou č.526, klesající od rozcestníku dolů zeleným porostem. Protože se rádi řídíme heslem "Hlavně neztrácet výšku!", vyrazili jsme po značce č.526A, takže následující popis se bude týkat právě jí.

Stoupající pěšina č.526, ve skutečnosti ovšem nevypadá nijak dramatickyStoupající pěšina č.526, ve skutečnosti ovšem nevypadá nijak dramaticky (MM)Alpské máky kvetoucí v sutiAlpské máky kvetoucí v suti (MM)Výhled ze stezky č.526A přes kamenné moře, v pozadí Geisler/Le OdleVýhled ze stezky č.526A přes kamenné moře, v pozadí Geisler/Le Odle (MM)

Počáteční úsek č.526A mě nadchl, protože vede malým, ale divokým kamenným mořem.Pokračování sutí také nemělo chybu, zejména díky skvělým výhledům na Val Gardena, půvabné špičky skupin Geisler / Le Odle, Puez a Cir nad Passo Gardena. Humor mě krátce přešel u rozsáhlého sněhového splazu, po jehož velmi kluzkém povrchu se vydali jen skalní. Raději jsem ho pracně obešla spodem, což mi mj.umožnilo natočit některé zdařilé výkony odvážlivců. Hůlky pro nordic walking jsou zde výhodou. Rozsah úseku trvale pokrytého rozměklým sněhem se během roku mění, někdy vede stezka po něm, jindy ho z různé vzdálenosti míjí. Pokud zde seběhnete sutí na dobře viditelný paralení chodník č. 526 vedoucí do Passo Sella taktéž kolem Sassolunga, jen o něco málo níže, uděláte jedině dobře. Navazující úsek stezky č.526A už stejně žádná nepřekonatelná pozitiva nenabízí.

Pěšina 526A vedoucí do kamenného mořePěšina 526A vedoucí do kamenného moře (MM)Stezka č.526A vedoucí kamenným mořem pod SassolungemStezka č.526A vedoucí kamenným mořem pod Sassolungem (MM)

Krátké video: https://youtu.be/jMhxfyt-ZI4 (přechod sněhového splazu, 25s)

Přesun sněhovým jazykem na stezce 526A pod SassolungemPřesun sněhovým jazykem na stezce 526A pod Sassolungem (MM)

Po absolvování radovánek na sněhu jsme se vydali dál stezkou 526A velmi důvěrně se tulící k několik set metrů vysokým srázům Sassolunga. Rychle se zužuje a překonává různé drobné lapálie, jako krátký průlez pod zříceným skalním blokem, přechod po úzké lavici nad srázem, nebo třeba slalom mezi kapkami a čůrky vody stékajícími z převisu, apod... Parvděpodobně nedávno spadané kameny kolem ní mě nenaplňovaly žádným nadšením, nicméně další během našeho pochodu gravitaci statečně odolaly, takže jsme zbývající kilometr k boudě E.Comiciho zdolali beze ztrát. A to i přesto, že jsme se nakonec od značené stezky zcela odchýlili a k restauraci vystoupali "bezva zkratkou" vedoucí poněkud nepřehledným terénem kolem jakéhosi potůčku. Nebyli jsme ovšem ani zdaleka sami, pěšinka se zřejmě těší značné oblibě (viz link)...

Výhled ze stezky č.526A, zleva doprava: Seceda, Fermeda, Sass Rigais, Furcheta, vpředu Monte Stevia, úplně vpravo nahoře PuezVýhled ze stezky č.526A, zleva doprava: Seceda, Fermeda, Sass Rigais, Furcheta, vpředu Monte Stevia, úplně vpravo nahoře Puez (MM)Masiv Sella od Rif.E.ComiciMasiv Sella od Rif.E.Comici (MM)

Horská chata Emilia Comiciho (2 154 m n.m.) už svou polohou vysloveně láká k zastavení, neboť asi 3 km vzdálený kompaktní masiv Gruppo di Sella máte odsud náhle jako na dlani. Postavena byla r.1955, tedy 15 let po tragické smrti horolezce, objevitele řady lezeckých cest, držitele zlaté medaile za zdolání severní stěny Langkofelu, horského vůdce a lamače dívčích srdcí Emilia Comiciho (nar. 1901 v Terstu). Kdo má chuť posedět venku, může si vybrat mezi levnější nabídkou kiosku a oddělenou dražší venkovní zahrádkou s obsluhou. Hostům jsou k dispozici také rozměrné molitanové podložky a klasická skládací křesílka, majitel boudy pamatuje i na cyklisty, jimž u ní zřídil samoobslužné servisní stanoviště (biker's service point - foto v odkazu). Děti se mohou vyřádit na dlouhatánské skluzavce, na kterou bezpečně vylezou po čtyřech velmi nakloněnou "cvičnou horolezeckou stěnou". WC najdete v suterénu budovy.

Výhled do Passo GardenaVýhled do Passo Gardena (MM)Horské štíty kolem průsmyku GardenaHorské štíty kolem průsmyku Gardena (MM)Na stezce mezi Rif.E.Comici a skalním městem Citta del SassolungoNa stezce mezi Rif.E.Comici a skalním městem Citta del Sassolungo (MM)

Zbývající necelé tři kilometry do cíle v Passo Sella snadno dojdete velmi pohodlnou a širokou cestou č.526. Ta zpočátku mírně klesá, aby pak opět zvolna vystoupala horní částí kamenného moře Citta del Sassolungo k parkoviši u hotelu Rif.Passo Sella v nadmořské výšce 2 180 m. Asi v polovině, tedy ještě před začátkem stoupání, se od ní odděluje značená, ale neočíslovaná pěšina klikatící se níže položenou částí Citta del Sassolungo. Více o něm najdete ZDE (odkaz).

Pěšinka k Citta del Sassolungo, v pozadí špička MarmoladyPěšinka k Citta del Sassolungo, v pozadí špička Marmolady (MM)

Říká se, že Sassolungo nese jméno obra, který tu prý kdysi žil, a za četné krádeže, k nimž se nechtěl přiznat, byl mocným čarodějem proklet a propadl se do země. Zkamenělá ruka, kterou kradl, však zůstala navždy trčet nad údolím jako memento. Skála se jmenuje Cinque Dita (Pět Prstů) a najdete ji přímo mezi dvěma hlavními částmi masivu, nad boudou Toniho Demetze, u níž okruh kolem Sassolunga začínal.

Sassolungo, uprostřed skála Cinque Dita připomínající zkamenělou ruku obra, dole mezi stromy kamenné moře Citta dei SassiSassolungo, uprostřed skála Cinque Dita připomínající zkamenělou ruku obra, dole mezi stromy kamenné moře Citta dei Sassi (MM)

Ekvivalenty místních názvů:

Sassolungo = Sasso Lungo = Sasslonch = Langkofel; Sassopiatto = Sasso Piatto = Sasplat = Plattkofel; Passo Sella = Jëuf de Sela = Sellajoch; Alpe di Siusi = Mont de Sëus = Seiser Alm; Sciliar = Schlern; Catinaccio = Rosengarten; Gherdeina = Gardena; Passo Gardena = Jëuf de Frea = Grödner Joch; Geisler = Le Odle

Dantersasc se ladinsky jmenuje jak bouda Vicenza (Rifugio Vicenza = Langkofelhütte), tak ledovcový kar Langkofel Kar. Znamená to zřejmě "Uvnitř skal" (danter, it. dentro).

Gruppo di SellaGruppo di Sella (MM)

V okolí najdete:

Skalní město pod Sassolungem , Cesta Friedricha Augusta, Z Canazei do Passo Pordoi, Sass Pordoi, Seceda a Fermeda

Další tipy: Průvodce českého gaučového povaleče po Dolomitech

Autor: Martina Moudrá | čtvrtek 15.12.2016 17:12 | karma článku: 31.54 | přečteno: 1146x

Další články blogera

Martina Moudrá

Co s volným časem?

Nudíte se? Nekupujte medvídka mývala, vyražte za zábavou do nejbližšího lanového centra. Naučíte se balancovat na hraně i objímat stromy, po každé překážce zajásáte, a až slezete, pobavíte se i jako divák.

8.8.2017 v 11:42 | Karma článku: 23.79 | Přečteno: 365 | Diskuse

Martina Moudrá

Syslové od Orlické přehrady (fotoblog)

Sysly jsem dlouho znala jen z obrázků. Pak jsem zcela nečekaně potkala živé, skoro bych řekla, že až příliš živé. Kamarádit se nechtěli, ale nakonec jsem přece jen pár obrázků ulovila.

27.7.2017 v 21:01 | Karma článku: 32.57 | Přečteno: 767 | Diskuse

Martina Moudrá

Gardenacia, Alta Badia, Dolomity

Tip na krátký výšlap v oblasti Alta Badia (Jižní Tyrolsko, Dolomity) - fotky, mapy a popis cesty k boudě s pěkným výhledem na údolí Val Badia, Pralongia a okolní horské štíty. Východisko: Stern/La Ila/La Villa .

9.5.2017 v 20:30 | Karma článku: 31.99 | Přečteno: 800 | Diskuse

Martina Moudrá

Mrtvý rybník a PR Ryžovna (fototip na výlet)

Pár janích fotek z půvabné lokality nacházející se poblíž a na okraji rozsáhlého rašeliniště u Božího Daru v Krušných horách, kam jsme se vydali minulý víkend. Všechny obrázky lze zvětšit rozkliknutím.

16.4.2017 v 17:02 | Karma článku: 31.41 | Přečteno: 675 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Nalezené zátiší

To je přesně ono. Jdete, můžete i zevlovat a ono to za Vámi přijde samo. Buď to někdo postaví nebo příroda vytvoří a i na krátké procházce můžete najít krásná zátiší.

20.8.2017 v 21:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Soňa Pražáková

Lovy beze zbraní

Není pravdou, že bych neuměla vzít do ruky vzduchovku a trefit cíl. Leč zbraně mi byly vždy nesympatické. Mnohem lepší je vzít do rukou dalekohled nebo fotoaparát a pozorovat. Tentokrát se pozorování konalo na Šumavě.

20.8.2017 v 17:13 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 215 | Diskuse

Radek Vrba

Krkonoše II

Pár fotek z výstupu na Sněžku, výhledů na Obří důl a Studniční horu, Modrého dolu a zakončení v Dlouhém dolu.

20.8.2017 v 15:55 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 192 | Diskuse

Jiří Stratil

Bomba v Praze

V minulém článku "Vy nevadíte pane" jsem si trošku prověřil reakce lidí na případnou dostavbu Staroměstského náměstí. No, jako když píchnete do vosího hnízda.

20.8.2017 v 7:33 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 420 | Diskuse

Jan Pražák

Miluji ji a nic s tím nenadělám

Miluji ji pro její krásu a vždy, když mě k sobě přijme, tak jsem šťastný. Je stále stejná a přitom pokaždé úplně jiná, plná tajemných zákoutí. Má po těle i pár šrámů, nad kterými mé srdce krvácí.

19.8.2017 v 21:01 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 430 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1715


Nejsem ničím zajímavá, ale okolní svět zajímavý je. Objevuji v něm dávno objevené - stejně tak, jako mnozí přede mnou i po mně.

A protože je svět příliš velký na to, aby ho člověk dokázal poznat úplně celý, k důkladnějšímu průzkumu jsem si vybrala oblast známou jako Dolomity.
Co tam zjistím, to předám dál - třeba se informace budou někomu hodit.
Viz PRŮVODCE ČESKÉHO GAUČOVÉHO POVALEČE PO DOLOMITECH

Jelikož se domnívám, že jedna fotografie prozradí víc než spousta slov, najdete v mých článcích více obrázků než textu. 



Používám Panasonic Lumix GH3, GH1 a GH5 (plus sadu objektivů v rozsahu 7mm - 400 mm)

 

Kontakt: moudramartina@gmail.com

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.