Boršengrýn

13. 03. 2013 22:44:14
Hledat tuhle zříceninu, zvlášť pod sněhem, asi nebyl právě nejlepší nápad. Posuďte sami ........................................................................................................................................

 


 Boršengrýn, jak prý vypadal kolem r.1683 (zdroj: informační tabule u silnice pod hradem)

U obce Úbočí, nedaleko dnešní silnice č. 21 vedoucí z Chebu do Mariánských Lázní, stávala kdysi menší tvrz. 

Patřila pánům z Kynžvartu a po té, co byl v r.1347 jejich tamní hrad dobyt a pobořen královským vojskem, sloužila jako náhradní útočiště bratrům Englhartovi a Albertu z Kynžvartu (původně Hartenberku). 

Karel IV. totiž nebyl nijak nadšen jejich aktivitami. Jednak se s oblibou věnovali loupežnickému  řemeslu, což vedlo k četným stížnostem zejména chebských občanů, navíc nepokrytě podporovali jeho soka císaře Ludvíka IV.Bavora. 

Tvrz, původně nazývaná Amonsgrün, nebyla nijak veliká, ale zřejmě bratrům sloužila dobře, a to až do roku 1360, kdy ji Englhart i s celým kynžvartským zbožím prodal Albrechtovi Nothaftovi. Od jeho synů pak  vše koupil jistý Boreš z Rýzmburku (dle jiných pramenů z Oseka).


 Pohled od zbytků zříceniny na obec Úbočí

Boreš asi příliš nejásal, když Karel IV odmítl zrušit svůj 26 let starý zákaz obnovovat hrad Kynžvart, ačkoliv došlo ke změně majitele, a nakonec byl rád, že směl přestavět alespoň trvz Amonsgün. A tak v letech 1374 – 1380 vyrostl Borschengrün. Jméno dostal  podle svého majitele (překládá se jako „Borešova louka“; grün = zelený).


 Plánek zříceniny (zdroj: informační tabule u silnice pod hradem)

Hrad se skládal ze dvou částí: severní s obytnou věží a jižní s hospodářskými budovami.

Obě části odděloval příkop, jímž dnes, po jeho prohloubení, vede silnice

(viz street view Google.com)

Další příkop chránil Boršengrýn z jihu a k obraně prý sloužily ještě dvě válcovité věže.

Již v r.1392 však  Borešův syn Boršengrýn prodal Zikmundovi Hullerovi, podkomořímu Václava IV. Ten příliš neotálel a tři roky na to jej vyměnil s Hynčíkem z Rabštejna za Orlík nad Vltavou.

R.1398 Václav IV. zrušil zákaz svého otce a povolil obnovu zhruba 8 km vzdáleného hradu Kynžvart. Tím Boršengrýn ztratil na významu a byl svými novými majiteli, pány z Plavna, používán už jen jako zástava.

Po posledním vykoupení Jindřichem II. z Plavna, v srpnu r.1452, Boršengrýn dostihl osud. Protože Plavenští vedli územní a majetkové spory s městem Cheb, hrad byl v rámci těchto půtek po osmidenním obléhání dobyt a zničen. Co nezdolala děla a požár, to dorazilo 26 tesařů a zedníků vyslaných chebskými měšťany.


 Zbytky jižních valů a příkopu v lese

 Zbytky obytné věže na návrší nad silnicí

Prameny uvádějí, že i po jejich zásahu z Boršegrýna zbylo vcelku utěšené torzo (viz obr. v úvodu), nicméně r.1846 byly jeho zdi definitivně rozebrány na stavbu místního ovčína a nejspíš i k dalším účelům.

Dnes na místě severní obytné věže stojí osamělá chata:


 Val vpravo před chatou (mezi stromy) jsou zbytky hranaté obytné věže

Na území, kde kdysi bývala jižní část hradu s válcovitými věžemi, se rozkládá malá chatová osada. V lese za ní lze snadno dohledat někdejší jižní příkop obklopený valy.

Kříží jej pěšina vedoucí do údolí. Kdo se po ní vydá, objeví starý židovský hřbitov.


                                                                                      Co člověk, to kámen...

Lokalita má své kouzlo. Zvláště v zimním tichu rušeném pouze ševelením zvolna dopadajících sněhových vloček. 

Jako by se tu čas zastavil někdy v 19.století, kdy zdejší hřbitov pravděpodobně vznikl. Nejstarší písemná zmínka prý pochází z r.1837, i když jedna ze stél nese letopočet 1756 a jméno Rebeka Reichl.

Nejnovější dvojnáhrobek pochází z let 1901 - 1903.


 Pohled z lesa na mělké údolí s opuštěným hřbitovem

 Stély z 19.století

 Na některých náhrobcích jsou položeny kaménky

V obci Úbočí, asi 200 m od hřbitova, žila poměrně početná židovská komunita.

V r. 1793 čítala 12 rodin (60 osob), v r.1830 Judenstadt (dial.vysl.Gunštód)  tvořilo už 17 domů včetně modlitebny.

29.května.1889 však Židovské město vyhořelo a popelem lehla i  synagoga.

Přestože byla záhy obnovena, většina přeživších, tedy až na pět rodin, se přestěhovala do okolních obcí nebo emigrovala do Ameriky.

 


Po skončení I.světové války prý už v Úbočí nežil žádný z jejich potomků.

Chátrající synagoga byla zbourána r.1960.

Už na počátku 20.století byl opuštěn také hřbitov. Pravděpodobně jej tehdy nepoužívali ani Židé z nedalekého Žandova. Postupně tedy zarostl vysokou travou, náhrobky se kácely nebo byly povaleny vandaly, zeď se rozpadala.

Teprve v r.2005 se jeho záchrany ujali  členové německé dobrovolnické organizace Aktion Sühnezeichen, díky nimž byl  hřbitov zrekonstruován do současné podoby.

 

 


 Vstup na hřbitov

 Rybník u silnice pod Boršengrýnem (za ním je hřbitov)

Pár kroků od hřbitova, v těsném sousedství silnice, je malý rybník. Jestli se v něm dá v létě koupat, netuším.

Jedno vím ale jistě. Kdo se rád toulá po zříceninách, hledáním Boršengrýna, hradu, který existuje jen na mapě, bude ztrácet čas. Koho však zajímají staré hřbitovy, najde u Úbočí jeden nevšední. A až tam půjde, může na některý náhrobek položit kamínek - přesně tak, jak se to podle židovské tradice dělává. Měl by být z míst, která měl dotyčný mrtvý rád, ale protože nejspíš žádného z nich osobně znát nebudete, stačí nějaký z okolí.



 Silnice pod Boršengrýnem

Asi 30 fotek z Boršengrýna a hřbitova na Rajce.net ZDE

Autor: Martina Moudrá | středa 13.3.2013 22:44 | karma článku: 21.84 | přečteno: 799x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Karlovy Vary

Jiří Mitáček

Fakt jsem to v mém věku nečekal!!

Copak? Pokles zdraví? Pokles erekce? Pokles financí? Pokles sebevědomí ...? Ani jedno z výše uvedených, Horší...

20.5.2022 v 22:15 | Karma článku: 25.37 | Přečteno: 795 | Diskuse
Počet článků 173 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2358

Nejsem ničím zajímavá, ale okolní svět zajímavý je. Objevuji v něm dávno objevené - stejně tak, jako mnozí přede mnou i po mně.

A protože je svět příliš velký na to, aby ho člověk dokázal poznat úplně celý, k důkladnějšímu průzkumu jsem si vybrala oblast známou jako Dolomity.
Co tam zjistím, to předám dál - třeba se informace budou někomu hodit.
Viz PRŮVODCE ČESKÉHO GAUČOVÉHO POVALEČE PO DOLOMITECH

Jelikož se domnívám, že jedna fotografie prozradí víc než spousta slov, najdete v mých článcích více obrázků než textu. 
Používám Panasonic Lumix GH3, GH1 a GH5 (plus sadu objektivů v rozsahu 7mm - 400 mm)

Kontakt: moudramartina@gmail.com

Nepracuji a ani jsem nikdy nepracovala v oboru cestovní ruch. Nemám ani žádné kontakty na jakoukoliv cestovní agenturu. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...