Co je vidět z Tofany di Mezzo

Nová kapitola "Průvodce gaučového povaleče po Dolomitech", tentokrát o dalším z vrcholů, na které běžné cesty pro pěší nevedou. Nahoru se však můžete dostat velmi snadno.... (Fotky i mapy lze zvětšit rozkliknutím)

Přestože předpověď počasí   nevypadala nijak zvlášť příznivě, výprava na horu, která je dostupná visutou lanovkou, se tehdy zdála být docela dobrou volbou. Ostatně nebe nad údolím, z něhož jsme vyjížděli, se místy i modralo. Čím více jsme se však blížili ke Cortině d'Ampezzo, tím více bylo zřejmé, že náš počáteční optimismus byl poněkud přehnaný.

Drtivá většina turistů ten den měla evidentně větší rozum než my a buď vyrazila do vhodnějších lokalit nebo se věnovala jiným činnostem.

Parkoviště u Freccia Nel Cielo   (="Šíp do nebe"), hned vedle olympijského stadionu přímo v Cortině d'Ampezzo (viz mapa Google výše), zelo prázdnotou.

Zaplatili jsme krvavých 24,-€ na osobu a ihned nastoupili do lanovky. Pět a půl kilometru při převýšení více než dva tisíce metrů holt něco stojí, zvlášť pokud je k tomu třeba využít tři na sebe navazující dráhy a jízdenka je zpáteční.

Přestupuje se na Col Druscie   (1778 m n.m.) a na Ra Valles   (2475 m n.m.) .

Počasí se kazilo zhruba stejnou rychlostí, jakou přibývaly metry nadmořské výšky.

V cíli se bohužel ukázalo, že dál než na schody nad vyhlídkovou plošinou pod vrcholem Tofany di Mezzo se kvůli probíhajícím opravám stejně nedostaneme. Když pak ještě ke všemu začalo sněžit, nezbylo než si přiznat, že ne každý náš nápad je až tak úplně skvělý. 

Na druhou stranu - vše špatné bývá k něčemu dobré. Určitě není od věci ukázat i méně vlídnou, ba přímo pochmurnou tvář hor. Tak tady je:

Naštěstí zdejší vyhlídku pečlivě obhospodařují kavčata žlutozobá, která nám vždycky dovedou zlepšit náladu. Ačkoliv se nijak zvlášť nevtírají, dokáží velmi decentně naznačit, že by něco pojedla. Méně chápavé návštěvníky dokonce ochotně zaškolí, jak na to.     

Jak se ukázalo, nejvíce jim vyhovuje, když lidé potravu spořádaně odkládají na široké dřevěné zábradlí, odkud si ji opeřenci následně spokojeně odnášejí na okolní skalní výstupky nebo přímo do hnízd umístěných v blízkých skalních dutinách. Nejodvážnější kavčata baští rovnou z ruky.

Vždycky, když jedu visutou lanovkou, žasnu, jak šílený terén museli její stavitelé různými technikami zdolávat.

Zdejší řetězec vedoucí z počátečních 1 224 m n.m. až do výšky 3 244 m n.m. byl vybudován  v letech 1965-1969, tedy několik let po zimních olympijských hrách, které se v Cortině d'Ampezzo konaly roku 1956. Druhý segment dráhy přestavěli r.1998, roku 2004 pak došlo k rekonstrukci boudy na Col Druscie .    

Jak už to tak v podobných případech bývá, ve všech třech úsecích pendlují vždy dvě kabiny - když jedna stoupá, druhá musí klesat. Kabina nejníže položené části lanovky pojme 75 osob a pokud je třeba, dokáže prý na Col Druscie přepravit až 750 osob za hodinu. Obvyklá doba jízdy je při rychlosti 8,5 m/s asi 6 minut.

Oba výše položené segmenty mají kapacitu o něco nižší. Do kabin se vejde 65 osob, takže při maximálním vytížení může do cílů na Ra Valles a Tofana di Mezzo během hodiny postupně dorazit 650 osob. Lanovka zde jezdí rychlostí 9 m/s, takže do cíle dorazí za 4,6 minuty. 

Průměrný sklon je 26.58% v dolní, 46,60% ve střední a 50,28% v horní části lanové dráhy.  

Zcela vyčerpávající informace o Freccia Nel Cielo (včetně tabulek, schemat a nákresů firmy Agudio z Turína) najdete na těchto webových stránkách:

 http://www.funivie.org/web/cortina-dampezzo-funivie-tofana-freccia-nel-cielo/

Kromě lanové dráhy je Tofana di Mezzo (=Střední), stejně jako sousední vrcholy Tofana di Rozes (=Růžová) a Tofana di Dentro (=Vnitřní), dosažitelná výhradně po ferratách (např. Via Ferrata Olivieri   - skalní okno Bus di Tofana, Via Ferrata Formenton   - Tofana di Dentro,  Via Ferrata G.Lipella  - Tofana di Rozes... a další).

Jízda lanovkou z Tofany di Mezzo do Cortiny d'Ampezzo zprostředkovaná alespoň videem, na jehož kvalitě se podepsalo prachbídné počasí, jakož i poškrábané sklo kabiny:

DALŠÍ ČLÁNKY S FOTOGRAFIEMI, MAPKAMI A INFORMACEMI  O DOLOMITECH ZDE   (klik!)

.