Starší jedinci mě ovšem měli tzv."na háku". Když jsem jim lezla na nervy, tak se prostě sebrali a uletěli. O to byl ovšem lov zábavnější. Vřele doporučuji vyzkoušet, zvláště teď na jaře.
Zatímco dospělý pták se při shánění potravy prakticky nezastaví, tedy pokud zrovna nepěje, momentálně hojná kosí mláďata sedávají na zemi jako pecky a tváří se, že vůbec nejsou. Pokud pochopí, že se jim tato strategie přestává osvědčovat, pokusí se využít momentu překvapení a hbitě utečou o malý kousek dál. Neumějí totiž pořádně létat. Podaří-li se vám v křoví nebo trávě objevit jedno, zcela jistě najdete v blízkém okolí i některé další.
Žádný kos si neodpustí ranní či večerní koncert z nějakého pěkného vyvýšeného místa v jeho rajonu, kde vám ochotně zapózuje. V zimě tito ptáci samozřejmě pilně létají ke krmítkům.
Kosi zbožňují čerstvě posekané louky a zryté záhony, kde se jim dobře hledají žížaly. S oblibou konzumují i nejrůznější bobule, proto je snadno načapáte třeba na černém bezu nebo třešních. Exemplář na snímcích níže si dopřává plody břečťanu (Hedera helix Arborescens).
Takže pokud se o víkendu budete nudit, nekupujte medvídka mývala, ale vezměte foťák a vydejte se lovit kosy. Určitě nevyjdete s prázdnou.