Bozkovské jeskyně vznikly v poměrně malé a silně prokřemenělé dolomitové čočce ohraničené břidličnatými fylity. Přestože dolomit (CaMg/CO3/2) je vůči rozpouštění vodou mnohem odolnější než vápenec (CaCO3), v němž o krasové jevy obvykle nebývá nouze, agresivní voda přitékající z okolních hornin si poradila i s ním. Díky její mnohatisícileté činnosti se dnes můžeme kochat krásou podzemních prostor, jejichž celková délka je asi 1060 m.
Objeveny byly náhodně při těžbě dolomitu v místním lůmku Na Vápenci. Od r.1944 se sice o jeskyních cosi šuškalo, ale první písemné zprávy pocházejí až z r.1947. Když skupina místních nadšenců (F.Tichánek, J.Kurfiřt, J.Dolenský a další) 21.9.1957 konečně překonala prostory Bludiště plné zřícených skalních bloků a objevila jeskyni Překvapení s bohatou sintrovou výzdobou, dalšího průzkumu se ujala Krasová sekce Společnosti Národního muzea v Praze. |
Pomocí elektroodporových geofyzikálních měření pak byla vytipována místa, ze kterých se podařilo kopanými sondami proniknout do dalších izolovaných prostor. Z nich největší je bezesporu Jezerní dóm s délkou 24 m, šířkou 14 m a výškou 12 m od úrovně dnešní hladiny jezera. Ta původně sahala asi o 5 m výše než nyní, takže když se 19.1.1958 do dómu jeskyňáři spustili krátkou šachtou v jeho stropě, nezbylo jim nic jiného než opustit připravené gumové čluny a pokračovat v průzkumu potápěním. Toho se ujal Dr.J.Kukla, který zjistil, že za sifonem (= zúžení, snížení stropu pod úroveň hladiny vody) na Dóm navazují prostory, dnes na jeho počest nazývané Kuklovy. Následné odčerpávací a výkopové práce odhalily existenci dalších částí jeskynního systému.
V letech 1965 - 1968 byly Bozkovské dolomitové jeskyně postupně upraveny podnikem Výstavba kamenouhelných dolů Kladno a 1.5.1969 slavnostně otevřeny. Od 2.5.1969 je tedy cca 350 m dlouhý návštěvní okruh přístupný široké veřejnosti.
PONDĚLÍ | ÚTERÝ - PÁTEK | SOBOTA - NEDĚLE | |
leden | zavřeno | 8:00 - 15:00 | zavřeno |
únor, březen | 8:00 - 15:00 | 8:00 - 15:00 | zavřeno |
duben, květen, červen | 8:00 - 16:00 | 8:00 - 16:00 | 8:00 - 16:00 |
červenec, srpen | zavřeno | 9:00 - 17:00 | 9:00 - 17:00 |
září, říjen | zavřeno | 8:00 - 16:00 | 8:00 - 16:00 |
listopad, prosinec | zavřeno | 8:00 - 15:00 | zavřeno |
Podrobné informace o vstupném, včetně všech výjimek, zde: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/bozkovske-dolomitove-jeskyne/
Protože průměrná teplota v Bozkovských jeskyních se pohybuje kolem 7,3°C a prohlídka trvá zhruba 40 - 45 minut, není od věci se před vstupem dostatečně obléci. Po schodech a svažitou štolou překonáte celkové převýšení asi 40 m a všude, kde je potřeba, najdete oporu v kvalitním nerezovém zábradlí.
|
Zpřístupněný okruh se vlastně skládá ze dvou systémů chodeb, tzv. Nových a Starých jeskyní.
Návštěvníci vstupují tzv.Kaplí a přes Půlnoční jeskyni objevenou v noci z 8. na 9.srpna 1958, jejíž sintrovou výzdobu efektně zvýrazňuje UV lampa, se dostávají do jeskyně Za Prahem. V tom okamžiku jsou nejblíže zemskému povrchu. Strop je zde místy silný pouhé 3 metry, takže v dobách ledových docházelo k jeho promrzání a následnému řícení stropních bloků, což vedlo ke zničení sintrové výzdoby.
Z Křižovatky, kterou lidé během prohlídky procházejí celkem třikrát, trasa pokračuje Souběžnou a Pirátskou chodbou do červěně nasvíceného Pekla.
To představuje naopak nejhlouběji položenou část upraveného okruhu. Ačkoliv hladina Labutích jezírek v těsném sousedství Pekla je prokazatelně v téže výši jako hladina jezera v Jezerním dómu, masa horniny nad Peklem dosahuje mnohem větší mocnosti, a to až 22 m - viz schema z panelu, který je umístěn na Křižovatce:
Přímo v Pekle žádné sintrové útvary neuvidíte, protože ještě v roce 1958, tedy před umělým snížením hladiny jezer, bylo hluboko pod vodou. Za to zde můžete obdivovat bizarní útvary vzniklé selektivní korozí, jež jsou pro Bozkovské jeskyně typické. Lehce kyselá agresivní voda ze silně prokřeměnělé horniny vyleptala dolomit, a dovolila tak vyniknout křemenným římsám, voštinám a sukům, které rozpustit nedokázala. Lidé popustili uzdu své fantazii a některým objektům dali jména. Tak např. už v Souběžné chodbě uvidíte Rumcajsovo lože, v Pirátské chodbě převrácený pirátský koráb a v Pekle mimo jiné i čertíky. Výrazně modelované stěny jsou k vidění i nad Labutími jezírky.
Z Pekla vede chodba do prostorné Loupežnické jeskyně, která byla objevena z Pirátské chodby průlezem u stropu. Za své jméno vděčí představivosti jednoho ze shora shlížejících jeskyňářů, jemuž kamarádi sedící v kruhu na dně jeskyně připomínali partu loupežníků dělících se o kořist (patrně svačinu). Ve světle karbidových lamp museli vypadat opravdu působivě.
Loupežnická jeskyně, ale i Blátivá chodba, která na ni navazuje, byly i před objevením nad původní hladinou jezerních vod, a proto na jejich stěnách najdete sintrové povlaky, vodopády i krápníky. Krasová výzdoba se v dolomitových jeskyních vytváří mnohem pomaleji než ve vápencových. A to z již zmíněného důvodu, kterým je mnohem vyšší odolnost dolomitu vůči krasové vodě. |
Výrazně větší množství sintrové výzdoby všeho druhu je k vidění v o něco méně prostorných Starých jeskyních, do jejichž systému se dostanete padesátimetrovým tunelem raženým v pásmu nestabilních hornin. |
Z centrální části Starých jeskyní, na okraji Bludiště, projdete jeskyní Překvapení a Listopadovou chodbou, podíváte se ke Sloním uším, Rokokové panence a také k Perníkové chaloupce.
Sintrových útvarů, které během uplynulých desetiletí dostaly svá přiléhavá jména, je zde celá řada. Dnes už asi nezjistíme, kdo přišel na to, že ze stopu visí Tchýnin jazyk, komu skalní výstupek připomněl Hlavu divočáka a kdo v pokrouceném sintrovém náteku jako první uviděl Houslový klíč. Názvy se v čase mění, a tak se z Rumcajsova klobouku stal Klobouk Harryho Pottera, přibyla jména, která staří průvodci vůbec neznali, a některá jejich oblíbená zase nejspíš upadla v zapomnění. Fantazii se meze nekladou, možná i vás během prohlídky něco napadne.
Každopádně ale nepřehlédněte místní speciality, mezi něž patří i zvláštní pokroucené krápníky zvané heliktity (foto vlevo a dole), rostoucí zdánlivě bez ohledu na zemskou přitažlivost. |
Nejbizarnější je nejspíš ocásek Bílé myšky (foto vpravo) v jeskyni Překvapení, nejpůvabnější zase Kohoutí hřebínek (foto nahoře) nad Perníkovou chaloupkou. |
Neobvyklé jsou též vroubkované záclonky (viz obr. vlevo) nad Sloníma ušima. Ostatně i samotné Uši jsou výjimečné, a to svou průsvitností (místy jsou totiž silné jen 2 až 5 mm). |
V dávno zarostlém sintrovém jezírku, na původním dně jedné z prostor, byly nalezeny jeskynní perly (viz obr. vpravo).
|
Řezy sintrem (= hmota vzniklá vysrážením uhličitanu vápennatého na stěnách jeskyní), místy připomínající dobře prorostlý vepřový bůček, vypovídají nejen o původní úrovni dna chodeb, ale i o tisíce let trvající historii zdejšího podzemního systému.
Bozkovské dolomitové jeskyně se mohou pochlubit ještě jednou zvláštností, která se ovšem bohužel nachází mimo návštěvní okruh. Jsou jí drobné krystaly aragonitu na stěnách (klik!) v zatím nezpřístupněných Vánočních jeskyních. Systém jejich ostře modelovaných chodeb navazujících na Peklo a Labutí jezírka, který se dosud podařilo místním jeskyňářům prozkoumat, je poměrně rozsáhlý.
Kdyby bylo zpřístupněné Bludiště, jímž byly kdysi Bozkovské jeskyně objeveny (viz výše), mohli byste vidět i velmi specifické krápníky, kterými jsou doslova posety stěny jedné z jeho chodeb. Pro svou podobnost s hráškem dostaly název pisolity (viz obr.). Mezi další veřejnosti nezpřístupněné prostory (klik!) patří např. Větrná jeskyně nedaleko horního ústí tunelu, Novoroční jeskyně v sousedství Vánočních (za Labutími jezírky), malé vedlejší komory a tzv.plazivky (viz foto dole)ve Starých i Nových jeskyních, kopaná průzkumná šachta u dolního ústí tunelu, ale hlavně chodby spodního patra Jezerního dómu zatopené vodou. |
Při odčerpávacích pokusech v letech 1981-82 a 1986 byla hladina jezera snížena až o 14,5 m, díky čemuž se ukázalo, že podzemními průlezy lze proniknout hluboko do skalního masivu pod návštěvním okruhem. |
Jezerní dóm, jehož návštěvou prohlídka Bozkovských dolomitových jeskyní končí, skutečně stojí za to vidět. Tyrkysově zbarvená, křišťálově čistá voda v jezeře a zvuk ustavičně dopadajících kapek vytvářejí tu správnou jeskynní atmosféru. Chodníček se místy zdánlivě vznáší těsně nad hladinou, která je v současné výšce udržována přepadovou vyvěračkou. Plocha jezera činí 320 m2.
(Všechny fotografie v článku lze zvětšit rozkliknutím)
JAKO BONUS skromná ukázka výzdoby ležící mimo stávající návštěvní okruh:
Dlouhá léta byla symbolem Bozkovských dolomitových jeskyní Bozkovská Venuše (viz obr.). Její krásné štíhlé nohy však budily takovou pozornost návštěvníků, že je postupně obě ulámali a odnesli neznámo kam. Aby toho nebylo málo, kdosi Venuši oloupil i o slušivé protézy z polyakrylátu, které jí její fanoušci z řad zaměstnanců vyrobili přesně na míru. Malá jeskyně Betlém, kde se Venuše nachází, byla následně vyřazena z návštěvního okruhu. |
Ovečky s Jehňátkem (viz obr. - Jehňátko je vpravo dole pod Ovečkami - foto lze zvětšit rozkliknutím) sdílejí tutéž prostoru, v níž došlo ke zločinům páchaným na Venuši. Vstupní chodníček byl zrušen, proto nemohou návštěvníci vidět ani je. Lze nahlédnout jen zdálky, ale Ovečky "se popásají" na stěně mimo zorné pole návštěvníků.
|
JAK SE TAM DOSTAT:
Nejjednodušší je to samozřejmě autem, které lze zaparkovat na poměrně velkém placeném parkovišti přímo v obci Bozkov (u hasičárny) - viz MAPA Google (klik!) Silnička od křížku na okraji obce k jeskyním je uzavřená, takže dál je nutné jít pěšky po modré turistické značce (asi 500 m).
Do Bozkova jezdí také autobusy (linka: Semily - Vysoké nad Jizerou; ve vybrané dny Bozkovem projíždí autobus z Rokytnice nad Jizerou do Prahy - více IDOS)
Údolím řeky Kamenice vede trať do Tanvaldu. Bozkovským jeskyním nejbližší je stanice Jesenný, odkud lze dojít opět po modré turistické značce (asi 1,5 km).
MOŽNOSTI STRAVOVÁNÍ V MÍSTĚ:
Přímo u východu z jeskyní je k dispozici stánek s obvyklým sortimentem (klobásy, párek v rohlíku, sušenky, studené i teplé nápoje, pivo Svijany, apod...). Plocha se stolečky je zastřešená.
V Bozkově u kostela jsou momentálně v provozu dvě restaurace. Stylová roubená Dřevěnka (klik!) s širokou nabídkou chutných jídel, vnitřním i vnějším zastřešeným posezením, salonkem, dětským hřištěm a WI-FI připojením zdarma (za školou, v rohu náměstí - viz mapa) a hospoda Na Rynku přímo u hlavní silnice (proti sokolovně - viz mapa).
Další možnost občerstvení je v dolní části obce u příjezdové komunikace od Semil (viz mapa).
CO JE V BOZKOVĚ JEŠTĚ K VIDĚNÍ:
Zavítáte-li na bozkovské náměstí, nezapomeňte si prohlédnout kostel Navštívení Panny Marie z r.1693, bude-li právě otevřen (kontakty na farnost - odkaz). V sezóně lze vystoupat i na jeho 49m vysokou věž (viz odkaz), ze které se nabízí pěkný výhled do kraje. Kromě zvonů (nejstarší je z r.1555) zde můžete vidět i vzácnou gotickou sošku Madonny.
Nedaleko kostela je studánka U Matičky s "Boží vodou" a kaplí (viz mapa - žlutá turistická značka), která patřívala k tradičním poutním místům. Věřilo se, že zdejší pramen dokáže zázračně uzdravovat.
U hlavní silnice, na opačné straně než je autobusová zastávka, stojí malá roubená chalupa (č.p. 100), v níž se r.1825 narodil J.A.Kouble, známý jako páter Chvála z Raisových Zapadlých vlastenců. Pamětní cedule na domě pochází z r.1888.
Webové stránky Bozkova: http://www.obecbozkov.cz/