Tip na krátký výšlap v oblasti Alta Badia (Jižní Tyrolsko, Dolomity) - fotky, mapy a popis cesty k boudě s pěkným výhledem na údolí Val Badia, Pralongia a okolní horské štíty. Východisko: Stern/La Ila/La Villa .
Ten den bylo opravdu vedro, ale nakonec jsme se přece jen odhodlali vyrazit někam na oběd. Ani nevím, proč volba padla právě na boudu Gardenacia umístěnou na malé pastvině vysoko nad Val Badia ("Val", la valle, ku podivu znamená údolí, nikoliv val, tedy podlouhlou hromadu materiálu ... viz spíše české slovo úval). Jako správní gaučoví povaleči jsme si cestu aspoň trochu zkrátili lanovkou (ceník 2017).
MAPY K RUCE (všechny obrázky lze zvětšit rozkliknutím):
Z rozcestníku u horní stanice lanovky jsme se dozvěděli, že obě trasy vedoucí odtud k boudě Gardenacia/Gherdenacia jsou časově rovnocenné (1 hodina chůze). Sympatičtější se nám zdála stezka č.11B, takže jsem po ní vyrazili s tím, že pro návrat využijeme alternativní pěšinu č.5, po níž pak budeme pokračovat zpět do údolí, k jezírku Sompunt (bez zastávky na jídlo celkem asi 3 hodiny cesty - viz mapa výše). Větší ambice jsme neměli.
Přestože převýšení mezi horní stanicí lanovky Gardenaccia a boudou Gardenacia činí asi 250 m, úzká cestička č.11B prvních deset minut chůze téměř nestoupá. Vede řídkým jehličnatým lesem podél kompaktní skalní kry Gherdenaccia masivu Puez směrem na jih. Z přirozených holin se otevírají malebné výhledy do kraje, k dispozici je i pár laviček.
Kousek za malým křížkem umístěným na kmeni stromu se situace náhle mění. Stezka se stáčí na severozápad a začíná velmi prudce šplhat příkrým svahem, a pak dál jakousi zelenou průrvou. Klikatící se úzký chodníček je dobře upravený, místy opatřený zábradlím i pomocným ocelovým lanem.
Stejně náhle jak prudce stoupající úsek cesty začíná, tak také končí. Nad ním se rozkládá nevelká pastvina neostře ohraničená řídkým lesíkem. Kudy sem přicházejí krávy, mi bylo záhadou, nicméně četné suché kravince ve svěže zelené trávě jejich nedávnou přítomnost jasně potvrzovaly.
Od boudy Gardenacia (2.050m n.m.) situované pod zdánlivě nevinně vyhlížející vyvýšeninou je možné stoupat dál do skalních partií masivu, např. po značce č.5 na jihozápad kolem hory Para dai Giai dál k Sassongheru (dvě hodiny a deset minut chůze) nebo jinam - viz větší MAPA v odkazu. Síť stezek je poměrně hustá, boudy se ale v nehostinných kamenitých částech pohoří Puez nevyskytují (tedy vyjma asi dvě a půl hodiny vzdálené Rif.Puez - viz odkaz obsahující i mapy).
Jako již tradičně jsme v horské chatě Gardenacia (též Gardenazza) otestovali místní kuchyni. Ani jeden z pěti různých typických místních pokrmů nás nezklamal, od stolu jsme odcházeli příjemně nasyceni a v dobré náladě. Prý se tu dá i nocovat (40 lůžek ve dvou až čtyřlůžkových pokojích s umyvadly, WC a sprchy na chodbě), ovšem všechno si musíte nahoru přinést na zádech.
Cesta dolů, k horní stanici lanovky Gardenaccia, tentokrát po značce č.5, nám trvala pěkných 50 minut. Velmi dobře udržovaná pěšina je místy upravena stupni a bytelným zábradlím. Klesá poměrně rovnoměrně, nicméně zdála se nám být o něco delší než stezka č.11B, což ale mohlo být způsobeno častým kocháním se krajinou.
Sestup od horní stanice lanovky Gardenaccia k jezírku Sompunt jsme zvládli za 70 minut, a to včetně půlhodinové zastávky na limonádu v chatě Sponata, kde se domluvíte i slovensky (česky). Značka č.5 vede do údolí převážně po sjezdovce. Cestou v trávě při troše štěstí najdete prapodivně vyhlížející parazitické orchideje zárazy (orobancha), které jsou zvláštní tím, že vůbec nedovedou vytvářet zelené barvivo chlorofyl.
Další tipy na výpravy v Dolomitech: http://martinamoudra.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=429386 (Alta Badia - kapitola 17, Falzarego a okolí - kapitola 10)
