- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Díky za nádherný článek a reportáž.
Někde v Dolomitech dělal "císařpánova dělostřelce" i můj děda.
Po návratu z války - jako dvacetiletý - každý den vyšel pod les a do večera tam jen seděl. Nikdo s ním nepohnul. Tak to trvalo několik let .... žádná idyla.
Muselo to tam tehdy být šílené.
Když těmi horami dnes procházíte, žasnete nad tím, kam všude se vojáci dokázali dostat, kde všude dokázali vybudovat své základny a za jakých podmínek v nich přežívali. Tedy dokud je nezabil nepřítel nebo třeba lavina, bouře, mráz, pád z výšky, nemoci a jiné strázně....
Ražba tunelů, ale i stezek vysekaných vysoko ve skalách musela být velmi vyčerpávající. Projít je bývá namáhavé i za pěkného počasí a bez ohrožovení palbou, mnohé z nich lze bezpečně zdolat jen s ferratovou výzbrojí.
Chudák Váš dědeček (a ostatní). Válka je vůl.
mapy napotřebuju, už jsem tam byl s Vámi a navíc mě nebolely nohy.
Tak to je super Já se zase ráda podívám s Vámi na Ukrajinu a jinam
Nadhera - sedive hory v kombinaci s barvami kvetin
Hezky clanek. V Italii byly dost obavana nova dela ze Skodovky, tehdy největší zbrojovky v mocnarstvi. Dnes jiz nikoho neohrozíme, nevyrabi uz ani Zbrojovka Brno lovecke zbrane. Musime hlásat mir a ekologii.
Je to tak, prý měla dostřel až 7 km (http://forum.vojsko.net/viewtopic.php?t=1491).
Zbraně ze škodovky tvořily základ výzbroje i v pevnostech budovaných v pozdějších letech kvůli Hitlerovi (http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/233734/Pevnosti-Opera-11-10-a-8-Kreuzbergpass.html).
Dnes už s nimi obchodují jiní
Krásné barvy. Výhled ze zákopu na horu (hlavně ten první) je výborný.
A ta závěrečná sekvence - tak nějak si představuju Zátopka ve finiši...